Co s autovrakem? Do hrnců, baterií, mobilů, barev a kosmetiky

V Evropské unii ročně doslouží kolem devíti milionů aut. Aby se z osmadvacítky nestalo jedno velké vrakoviště, nařídil jich Brusel od ledna příštího roku recyklovat nejméně 85 procent. Jedním z pionýrů v recyklaci starých vozidel v Evropě je Finsko. V případě vraků se dá skutečně mluvit o reinkarnaci – některé začnou nový život jako mobilní telefony, kosmetika nebo hrnce a pánve. Finové provozují přes 270 podniků na recyklaci aut. Ze starých vozidel tady odstraní tekutiny, baterku, pneumatiky, airbagy a všechny součástky, co se ještě dají použít.  Zbytek jde do trhače, který umělou hmotu, gumu, textil a nekovové části oddělí od oceli. Auta se rozdrtí na malé kovové částice, které se pak roztaví do kovových tyčí. Pak se používají na výrobu nových produktů. Sedmdesát procent recyklované nerez oceli využívá například finská firma Hackman na kuchyňské potřeby. Po recyklovaných auto-moto-hrncích je poptávka: chovat se ekologický je nejen požadavek EU, ale i současný společenský trend. Recyklace starých aut přitom neznamená jen zpracování oceli. Nové uplatnění najde i většina částí motorových vozidel: pneumatiky se vracejí zpátky na silniční povrchy. Zinek se zase použije nejen při výrobě nových pneumatik, ale i barev a kosmetiky. Staré olovo se objeví v bateriích a použitý hliník ve zbrusu nových mobilech. Finsko se jen loni stalo hrobníkem 600 tisíc starých aut, dodávek a kamionů. Na mušce má teď nejen majitele aut, ale i výrobce. Chce, aby už předem mysleli na to, že jejich kreace jsou vlastně mnohem víc než jen dopravní prostředky. Helsinky.